Blog

BARVY V INTERIÉRU

Barevné pojetí interiérů podléhá stejným zákonitostem jako móda v odívání. Oblíbenost barevných stylů se mění, opakuje a vrací v různých obměnách. To, co bylo moderní dříve je dnes staromódní, zkrátka „OUT“, co je dnes moderní nebo-li „IN“ bude zanedlouho nepřitažlivé. A to dříve nemoderní bude možná už zítra úplně skvělé.
 
V poslední době je zřetelný trend k nápadnější barevnosti a větších kontrastů v interiérech. Průkopníkem těchto tendencí se staly interiéry koupelen. V převážné většině jsou předkládána řešení postavená na výrazném  kontrastu dvou barev, které „řeknou vše“. Nic víc se už nepřipouští, všechny doplňky jsou podřízeny stanovenému barevnému diktátu – všechny předměty vyskytující se běžně v koupelnách by měly mít stejnou barevnost jako ony dvě barvy obkladů stěn. V koupelně zeleno-bílé jsou vhodné osušky, mýdla, šampony a další drobnosti v barvách jenom zelené nebo bílé. Jakékoliv jiné barvy by stanovenou barevnost poněkud rušily. Stejné pravidlo platí u koupelen modro-zelených, žluto-červených atd. Nemám rád barevné kombinace vnucované výrobci keramických obkladů a dlažeb v tzv. koupelnových sestavách. Raději kombinuji vhodné obklady a dlažby dvou rozdílných výrobců a hledám barevný soulad dle vlastní představy.
 
Princip dvou nápadně kontrastních barev se přenáší i do obytných interiérů. Tato řešení jsou na první pohled přitažlivá a líbivá, zvlášť když jsou posuzována na malém formátu obrázku v časopise nebo na televizní obrazovce. Budeme-li v takovém interiéru žít, obávám se, že za nějakou dobu se dostaví pocit alergie k těmto dvěma určeným barvám interiéru.
 
V současnosti narůstá obliba  světle zelené barvy pro exteriéry a interiéry. Jistě lze omluvit zelené fasády vojenských budov. Ve všech ostatních případech tento trend  nesdílím a nejsem jeho nadšeným propagátorem. Zastávám názor, že dům uprostřed zahrady je zbytečné natírat na zeleno, když je dostatek zeleně okolo něj. Stejně tak zelená v interiéru se lépe vyjímá na listech pokojových rostlin než přímo na stěnách pokoje. Navíc, přírodní zeleň má jednu vlastnost, kterou nás baví – je proměnlivá v průběhu roku. Zelený dům v přírodě působí jaksi nepatřičně, nehodí se tam. Vzpomeňte si na kontrast bílých stěn domků kdekoliv – v Jižních Čechách, na Slovácku nebo v Řecku. Stejně příjemně působí kontrast dřevěnic rozsetých po stráních  nebo kamenných usedlostí podél cest.
 
Domnívám se, že nejlepším řešením jsou barvy, které jsou přirozené použitým materiálům v interiéru. Dávám přednost neutrálním a méně výrazným barvám. Interiér sám není to hlavní, co by mělo vyplnit místnost. Nejdůležitější z hlediska pocitu lidí, kteří interiér užívají, jsou předměty do interiéru vložené, předměty, ke kterým máme osobní vztah, které se staly součástí našeho života. Mohou to být knihy, obrazy, fotografie, květiny - předměty, které jsme někde uviděli, koupili a donesli domů a teď jsou příjemnou vzpomínkou jen pro nás, krajka po babičce nebo obrázek nakreslený dětskou rukou. Každý takový předmět, každý obraz má svou barevnost – ne každý se dobře vyjímá na pozadí oranžové, zelené nebo žluté stěny. Interiéry řešené v sytých a kontrastních barvách už žádné jiné doplňky nevyžadují a ani nesnesou. Takové interiéry považuji za neobyvatelné.